 
Geografie Malty
Malta je souostroví uprostřed Středozemního moře, 93km jižně od italského ostrova Sicílie, východně od Tuniska a severně od Libye. Jenom 3 největší ostrovy, Malta (Malta), Gozo (Ghawdex) a Comino (Kemmuna), jsou trvale obydleny. Menší ostrůvky, jako například Filla, Cominotto nebo ostrov sv. Pavla jsou neobydlené. Spousta zálivů podél pobřeží poskytuje ideální podmínky pro přístavy.
Krajinu lze charakterizovat jako nízké pahorky s terasovitými plošinami. Nejvyšším bodem je Ta’Dmejrek nedaleko Dingli na ostrově Malta a měří 253m.
Kromě občasných toků na Maltě nejsou žádné permanentní řeky. Nicméně lze najít kratší toky se sladkou tekoucí vodou po celý rok. Takovými místy jsou například Bahrija, Imtahleb a San Martin nebo Lunzjata Halley na ostrově Gozo.
Na rozdíl od všeobecné domněnky, že na jih od Malty nemá Evropa jižnější bod, toto prvenství patří řeckému ostrovu Gavdos.
Středomořské podnebí s mírnou a deštivou zimou, horkým a suchým létem. Rostliny zde mohou růst po celý rok, avšak v zimě se občas mohou objevit lehké mrazíky a v létě na ně nepříznivě působí přílišné horko a sucho. Ve skutečnosti jsou na Maltě jen dvě roční období, což činí Maltu atraktivní pro turisty zejména v sušších horkých měsících, avšak na jaře se může objevit silný studený vítr.
 
Vodní zdroje představují pro Maltu velký problém. V létě, kdy je největší poptávka po vodě, téměř neprší a v zimě jsou deště tak pridké, že běží spíše do moře, než aby se vsákly do půdy. Malta je závislá na podzemních zásobách sladké vody, čerpaných prostřednictvím vodního systému Ta‘ Kandja galleries, který má v průměru 97 metrů. Více než polovinu pitné vody Malta vyrábí odsolováním.
V lednu 2007 vybrala organizace International Living Maltu jako zemi s nejlepším podnebím na světě.
Nejnižší teplota byla zaznamenána v lednu 1905 - +1,1°C, nejvyšší teplota +43,8°C byla zaznamenána v srpnu 1999. Sníh je jev zde téměř neslýchaný. Zmínky o něm jsou jen z února 1895, ledna 1905 a března 1949.
|
Malta - Historie Malty 
